Vodopis

Převážná část území CHKO náleží do povodí Divoké Orlice. Část vod z oblasti Olešnice v O. h. odtéká říčkou Olešenkou 
do povodí Metuje. Od Sedloňova odvádí vodu Zlatý potok – Dědina, vlévající se do spojené Orlice. Téměř souběžně s linií státní hranice od Číhalky po Šerlich prochází po hřebeni Orlických hor rozvodí Severního (voda stékající do Čech) a Baltského moře (sklon na polskou stranu).

Nejvýznamnější vodní toky

Divoká Orlice - pramení v polských Bystřických horách pod Zbojnickou Gorou poblíž rašelinišť Topielisko a Czarne Bagno. 
Od Trčkova tvoří 28 km dlouhou státní hranici s Polskem. U Zemské brány se tok stáčí do vnitrozemí a proráží horský hřeben v malebné soutěsce s atraktivním balvanitým řečištěm.

Zdobnice - pramení několik kilometrů nad stejnojmennou vesnicí mezi vrcholy Maruše a Jelenky. Jde o divokou řeku vytvářející kamenité koryto v hlubokém lesnatém údolí. Charakteristická je pro ni rozkolísanost průtoku. U Vamberka se vlévá do Divoké Orlice.

Říčka - pramení na západním svahu hřebene pod Kunštátskou kaplí. Nejprve protéká obcí Říčky v O.h. a odtud pospíchá hlubokým a malebným Julinčiným údolím k ústí do Zdobnice. Říčka je typicky horská bystřina s úzkým kamenitým korytem 
a s velkým spádem – v průměru 21,2 promile.

Bělá - pramení v rozsáhlé sníženině mezi Vrchmezím a Sedloňovským vrchem. Protéká Deštným v O.h. a odtud spěje hlubokým Antoniiným údolím do podhůří. U Častolovic se vlévá do Kněžné.

Olešenka - pramení pod Vrchmezím. Nejprve protéká Ruským údolím do Olešnice v O.h. a dále míří k západu mimo území CHKO. V osadě Peklo u Nového Města n.M. ústí do Metuje.

Kněžná – začíná vydatným pramenem v lesích mezi Pádolím a Šajtavou. Území CHKO opouští na Polance u Uhřínova p.D. ještě jako nevelký horský potok aby po několika desítkách kilometrů přijala vody Bělé a vlila se u Častolovic do Divoké Orlice.

Kvalita vod

Povrchové vody v CHKO mají velmi nízký obsah rozpustných látek (“měkká voda”). Svojí kvalitou se většinou řadí do prvních dvou tříd pětistupňového hodnocení kyslíkového režimu a chemických ukazatelů. Podle bakteriálních ukazatelů převažuje zařazení 
do druhé a třetí třídy, největší problémy v tomto ohledu mají Zlatý potok po průtoku Sedloňovem a Olešenka pod Olešnicí v O.h.

Podzemní vody čerpané na území CHKO se většinou dají bez složitých úprav používat pro pitné účely. Problémem může být rozkolísanost mělce založených vodních zásob v průběhu roku a také výskyt radonu objevujícího se ve zvýšené míře v celém regionu.

Pro své přírodní podmínky tvořící významnou přirozenou akumulaci podzemních a povrchových vod byly Orlické hory v roce 1978 vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod - CHOPAV.

Správa CHKO Orlické hory

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt